Management stresu: Je možné řídit stres?

Kdo není ve stresu, jako by nebyl, dnes prostě nejde žít a nestresovat se. Taková tvrzení slýcháme dnes a denně ve firmách a poradnách – stalo se z nich motto současné civilizace. Do určité míry je to pravda – žijeme v době, kdy plníme každý den tolik povinností a očekávání v pracovním i osobním životě, že stresu se zkrátka nelze stoprocentně vyhnout.

Druhým neméně důležitým faktem je ovšem skutečnost, že stále více lidí se potýká s fyzickými a psychickými onemocněními, které jsou způsobeny dlouhodobým stresem. Jedna moje klientka mi kdysi řekla:

Každodenní stres: Kdy už není normální

Problémem není, že stres pociťujeme, ale že jsme si na něj zvykli natolik, že už ho ani nevnímáme a neuvědomujeme si hranici, za kterou nám může škodit. Člověka pak často zastaví až psychická nebo fyzická nemoc. A právě proto je dobré se na chvilku zastavit a podívat se na to, jak žijeme a zacházíme se sebou samými každý den, a zda není na čase něco změnit.

Naše společnost si v oblasti zdraví zvykla často řešit až následky nemocí a opomínáme fakt, že pro pochopení a uzdravení je vždy důležité nalezení příčin nemoci a snaha samotným nemocem předcházet. U stresu toto platí dvojnásob. Většina z nás bere stres jako přirozeného každodenního parťáka a zastaví se bohužel až v momentě, kdy nám naše fyzické tělo nebo psychická nepohoda vysílá jasný signál:

Je dobré si uvědomit, že stres není jenom nějaký neviditelný strašák poletující kolem nás ve vzduchu. Je to biochemická reakce, která se odehrává v našem těle. Aktivuje mozek a vyplavování stresových hormonů do krve a má tedy přímý vliv na to, jak se cítíme a jakou fyzickou zátěž naše tělo absorbuje. Ovšem pokud tento koktejl dopřáváme našemu tělu opakovaně, ne-li pravidelně, hovoříme o chronickém stresu, a ten už může být z dlouhodobého hlediska pro naše zdraví doopravdy nebezpečný.

Chronický stres si vybírá daň na našem zdraví

Chronickým stresem myslíme ten, který zažíváme dlouhodobě. Není vidět, dávkujeme si ho po troškách každý den – v koloně na cestě do práce, na vyostřené poradě, při nestíhání úkolů, při hádce s partnerem, zpoždění při vyzvedávání dětí…kdo by to neznal. Problémem je, že takový stres nám kousek po kousku ubírá naši energii, imunitu a vitalitu a nakonec může trvale ovlivnit i naše celkové zdraví.

Kdybych se vás zeptala, zda se potýkáte s bolestmi zad a šíje, zda vás trápí nafouklé břicho, nespíte v noci dobře, bolí vás hlava, cítíte se vyčerpaní, máte nutkání pořád něco jíst a uzobávat, zažíváte úzkostlivé pocity a stavy vyhoření – odpověděli byste kladně? Pokud ano, nacházíte se přímo v říši projevů a následků stresu. Abychom se ovšem dostali na správnou startovní čáru, je třeba si v první řadě uvědomit: Kdy stres nejvíce pociťuji? Jak se to projevuje a jak konkrétně to na sobě poznám?

Možná si říkáte, člověk už si na to prostě zvyknul – každé otevření přeplněné e-mailové schránky je frustrující, standardně nestíhám plnit zadané úkoly, na poradě je dusná atmosféra a pokaždé, když mi zazvoní telefon, říkám si: „Ach jo, kdo to zase volá?” Berete to zkrátka jako standard a nezbytnou součást vaší práce. Ovšem v práci všichni trávíme minimálně třetinu života a všechny emoce v těchto situacích se trvale propisují do našeho organismu a vybírají si svoji daň na našem zdraví. A jediný, kdo to může změnit a ovlivnit, jsme my.

Jak řídit stres? Nejlepší je prevence

Z toho důvodu dnes mnoho firem a institucí stále častěji nabízí zaměstnancům vzdělávání v oblasti zvané stress management. Jak sám název napovídá, i stres je něco, co se dá „managovat”, tedy ovládat a do určité míry řídit. V praxi se neustále ukazuje, že lidé často ani nevědí, že máme k dispozici nějaké nástroje k ovládání stresu a že nad ním můžeme mít nějakou moc. Co se týče mentálního zdraví a psychické pohody, platí zde stejné zlaté pravidlo jako při péči o naše fyzické zdraví – prevence. Stresové situace sice nelze z našeho každodenního života plně odstranit, můžeme ovšem ovlivnit to, jak stres prožíváme a v jaké míře to následně ovlivní naše psychické a fyzické zdraví.

Vždy se ve firmách podivuji nad tím, kolik péče lidé věnují tomu, aby jejich telefony, notebooky a tablety byly vždy nabité a plně funkční. Když se ale zeptáte lidí, kolikrát do měsíce si takto vzpomenou na sebe, že i ta jejich lidská baterka by potřebovala energeticky dosytit, často se setkám s provinilým výrazem a odpovědí:

Tato reakce v překladu znamená: „Neumím dát sebe a svoje potřeby na první místo.” A je klíčem k pochopení toho, proč většina z nás nakonec propadne chronickému stresu.

3 S: stres, sebehodnota, sebereflexe

Kdyby se mě někdo zeptal, jaká témata jsou v rámci psychoterapie a koučování aktuální v posledních letech, řekla bych, že je to období velkých „S” – Stres, Sebehodnota, Sebereflexe. Tato témata spolu souvisí více, než by se na první pohled mohlo zdát. Většina z nás se totiž neustále motá v takovém bludném kruhu – máme nezdravě nastavenou sebehodnotu a často nemyslíme dostatečně na svoje potřeby, snažíme se pořád něco dělat a dokazovat vnějšímu světu více a více a přitom se dostáváme do velkého stresu. Zároveň nás nikdo neučil, jak zapnout sebereflexi a umět si zavčas vyhodnotit, že teď už je třeba zpomalit, relaxovat, zregenerovat se. A tento kolotoč dříve či později každého z nás doslova popostrčí k hledání řešení.

Seberozvoj v rámci stress managementu nabízí techniky, jak si tyto stavy uvědomovat a ideálně jim předcházet. Nabízí lidem možnost odkrývat svoje vnitřní nastavení a citlivost vůči stresu. Každý se může naučit, jak si nahrát do hlavy drobné pozitivní návyky a upravit si na základě toho svoji každodenní rutinu tak, aby měl prostor pro zklidnění a nasycení vlastních potřeb. Nabídka technik zvládání stresu a porozumění vlastním emocím je opravdu široká a každý si může vybrat, jaké fyzické a mentální návyky a změny konkrétně jemu individuálně vyhovují. Díky tomu se lidé učí stresové situace lépe identifikovat a reagovat na ně jinak, než doposud. Tím preventivně posilují a chrání své zdraví a celkovou odolnost.

Svým klientům kladu opakovaně na srdce, že zdraví máme všichni jenom jedno a velkým darem je to, že můžeme ovlivňovat, jak se cítíme. Naše štěstí a vnitřní pohoda je tedy do velké míry otázkou naší volby. Seberozvoj spočívá v tom, že si uvědomujeme, co nám prospívá a co nám naopak škodí, a na základě toho se sebou zodpovědně zacházíme. Pokud totiž člověk nežije v souladu se svým potřebami a nemyslí občas na sebe, nemůže být plně ani pro druhé lidi nebo svoji práci.

Rozhodně se tedy vyplatí investovat trochu času a energie do sebepoznání, protože to ovlivní kvalitu vašeho psychického I fyzického zdraví a naplnění v osobní i pracovní rovině po celý život. A to rozhodně není málo.